|
|
Motiv dehumanizace člověka v současném mexickém divadle: Edgar Chías, Jaime Chabaud.
Melicharová, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Kazmar, Vít (oponent)
(česky) Tato práce se věnuje zkoumání motivu dehumanizace ve dvou současných textech mexického dramatu, hře Rashid 9/11 autora Jaime Chabauda a textu Crack o de las cosas sin nombre Edgara Chíase. První část práce se zabývá pojmem dehumanizace, jak jej vnímají současní myslitelé jako C.P. Liessmann, C.P. Lorenc, M. F Foucault, J.F. Lyotard a další. Zkoumá příčiny toho, co řada filosofů a sociologů nazývá "odlidštění" či "odumírání lidskosti" a snaží se vysledovat stopy tohoto jevu v současné hypermoderní společnosti. Další část práce se věnuje uvedení zkoumaných her do kontextu světové dramatické tvorby 20. a 21 století s důrazem na inspirační zdroje uváděné autory. Třetí část práce se pak zabývá rozborem kategorií prostoru, času a postav zkoumaných her s důrazem na analýzu a interpretaci tématu dehumanizace ve všech rovinách textu. Klíčová slova (česky) mexické drama Edgar Chías Jaime Chabaud Dehumanizace Politické divadlo
|
|
|
Motiv dehumanizace člověka v současném mexickém divadle: Edgar Chías, Jaime Chabaud.
Melicharová, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Kazmar, Vít (oponent)
(česky) Tato práce se věnuje zkoumání motivu dehumanizace ve dvou současných textech mexického dramatu, hře Rashid 9/11 autora Jaime Chabauda a textu Crack o de las cosas sin nombre Edgara Chíase. První část práce se zabývá pojmem dehumanizace, jak jej vnímají současní myslitelé jako C.P. Liessmann, C.P. Lorenc, M. F Foucault, J.F. Lyotard a další. Zkoumá příčiny toho, co řada filosofů a sociologů nazývá "odlidštění" či "odumírání lidskosti" a snaží se vysledovat stopy tohoto jevu v současné hypermoderní společnosti. Další část práce se věnuje uvedení zkoumaných her do kontextu světové dramatické tvorby 20. a 21 století s důrazem na inspirační zdroje uváděné autory. Třetí část práce se pak zabývá rozborem kategorií prostoru, času a postav zkoumaných her s důrazem na analýzu a interpretaci tématu dehumanizace ve všech rovinách textu. Klíčová slova (česky) mexické drama Edgar Chías Jaime Chabaud Dehumanizace Politické divadlo
|
|
|
Divadlo a politika: Výmarská republika 1927-1933
Rudý, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na avantgardní divadelní scénu německé Výmarské republiky, jmenovitě na režiséra Erwina Piscatora a dramatika Bertolda Brechta, stejně jako na charakteristiku politických a společenských podmínek Výmarské republiky. Myšlenkové těžiště pak leží v otázkách vzájemného vztahu divadla a politiky. Časově je práce vymezena lety 1927 - 1933, nicméně k úplnému zasazení obou divadelníků do kontextu Výmarské republiky jsou rozebírány i širší souvislosti poválečného Německa. Práce se dělí na tři části. První z nich se věnuje kulturnímu, politickému a společenskému prostředí Výmarské republiky, důraz je kladen na otázky cenzury, kulturní politiky a politického prostředí Výmarské republiky. V druhé části je rozebrán Erwin Piscator, principy jeho práce a jeho konkrétní působení mezi lety 1927 - 1933, stejně jako přijetí, kterého se mu dostalo. Podobně je třetí část věnována Bertoldu Brechtovi, vedle principů jeho dramatické práce, jsou rozebrána dvě dramata, napsaná mezi lety 1927 - 1933 a reakce, které Brechtova práce vyvolávala. Vztah divadla a politiky, šíře pak umění a politiky, je jednak nahlížen z pohledu Výmarské republiky, její kulturní a cenzurní politiky, v druhé řadě pak z pohledu obou divadelníků, kteří svým uměleckým působením nepochybně sledovali jisté politické cíle.
|
host ::
RSS.